Den v Napísku

Jak probíhá den v Lesním klubu Napísek

Jak probíhá den v Lesním klubu Napísek

Školka v lesním klubu pro děti Napísek funguje tři dny v týdnu od pondělí do středy.

Program je plánován od 8 - 12 hod a pak každý zůstává dle potřeby. Od září 2016 je provoz koncipován jako lesní školka od 8 – 16 hod.

ČASOVÝ HARMONOGRAM:

  • 8:00 - 9.00 hod předávání dětí pedagogům, volná hra
  • 9:00 - 10:00 hod Ranní kruh, přivítání se, svačina, příprava na program
  • 10:00 - 11:30 hod Dopolední program, volný pobyt v přírodě, řízené aktivity dle tématu
  • 11:30 - 12:00 hod Návrat na oběd, příprava k obědu, hygiena
  • 12:00 - 12:30 hod Společný oběd
  • 12:30 – 12:45 hod Předávání dětí, které odcházejí v poledne
  • 12:45 – 13:45 hod Odpočinek, relaxace, četba pohádek, předškolní příprava pro předškoláky
  • 13:45 - 14:00 hod Odpolední svačina
  • 14:00 - 15:30 hod Volná hra, pobyt venku
  • 15:30 – 16:00 hod předávání dětí rodičům, odchod domů

 

Úkázky z Deníku Napísku


 

6.3.2016 Téma - Klíčení

Ráno hned po příchodu se děti pustily do budování. Nakonec z jejich aktivity vznikl les, kdy sázely uschlé stromky. Později se vše stalo akčnější a děti si do svého budování, zapojily prvek obrany a ochrany svého lesíka před „zlouny“. Necháváme jim prostor, pouze pomáháme při situacích, které neví, jak vyřešit, aby se např. nezranily klacky. Vstupujeme minimálně, spíše jsme v roli pozorovatele. Dáváme jim prostor a čas a vyčkáváme až se nasytí volné hry.

Tento okamžik přichází zhruba po hodině, takže děláme ranní kruh a svačíme.

Po svačině dětem prozradíme, že zde v noci běžela liška, nesla preclíky a jak hopkala, preclíky se ji poztrácely. Děti hledají čerstvé domácí preclíky zavěšené na stromech a svačinka pokračuje.

V tom slyšíme traktor. Děti běží a hledají, kde je. Slyšíme i zvuk motorových pil. Necháváme téma klíčení, děti jsou zaujaty jiným faktorem a toho chceme využít, jejich zaujetí podpořit. Ke všemu také napadl sníh, což na klíčení není úplně ideální.

Je rozhodnuto jde se za dřevorubci. Dětem vysvětlujeme, že je to nebezpečné, a říkáme si pravidla, která je potřeba dodržet, aby naše výprava došla v pořádku. Dřevorubce lehce podle zvuku nacházíme a máme štěstí, zrovna svačí a vřele nás vítají. Děti si zkouší sedět v traktoru, přilbu dřevorubce, lezou po již skáceném stromě, trénují rovnováhu, nakonec sledujeme, jaký je traktor silák a jak odtáhne celý strom. Děkujeme a loučíme se.

Všichni spokojení se vracíme každý svým tempem zpět k lesní školce k chatě. Po cestě se zastavujeme a sledujeme houbu v trávě. Pěkná příležitost pro básničku a tak za rytmu básničky o semínku se protahujeme. A jdeme dál.

V chaloupce se chystá polévka, po jídle dětem ukazujeme naklíčený hrách a děláme pučálku. Kupodivu dětem velice chutná. Sejeme do šnečích ulit a do květináčku, abychom mohli pozorovat klíčení.

Odcházíme opět ven, kde budeme čekat na rodiče, které si přijdou vyzvednout děti. Děti okamžitě berou nářadí (pilky, sekyrku, nůžky na stromy) a jdou kácet a řezat stromky. Necháváme je, vybírají si stromky malé z náletů, takové, které dokážou přeříznout. Krásně napodobují a vžívají se do dřevorubců, které jsme viděli dopoledne. Hezky spolupracují. Z vytěženého dříví, rozdělují něco na oheň, něco na sázení, z něčeho vyrábí oštěpy. Hra je baví.


11.4.2016 Téma mláďata

Dnešní ráno jsme zahájili rovnou svačinkou, neb jsme se scházeli postupně. Potom děti prozkoumávaly okolí naší chaloupky, co nového po brigádě rodičů, která byla o víkendu, objeví. Několik dřevěných cedulek s čísly přišlo vhod, a tak se používaly na mnoho způsobů. Jako lopata, jako meč, jako strom k vysazení…

Náhle se v naší blízkosti objevilo něco, co tam ještě před chvílí nebylo. Slaměné hnízdo s namalovanými zvířátky. Společně s dětmi přemýšlíme, kde se zde mláďata vzala, co jsou zač, co mají společného. Postupně jsme poznávali jednotlivá vyobrazená zvířátka, napodobovali jejich chování a zjistili jsme, že v hnízdě byla schovaná jen samá mláďátka. Už se jim stýská a tak se vydáváme hledat rodiče těchto mláďat do lesa. Ti jsou naštěstí schovaní nedaleko. Každé dítě má jedno zvířátko, o které se stará než najde svou mámu a tátu. Konečně všechny malovaná zvířátka mají opět své starostlivé rodiče. Bohužel až na bachyni, která zůstává sama a její malá prasátka nejsou k nalezení. Rozhodneme se, že se vydáme společně zatoulaná selátka hledat.

Naštěstí nacházíme první šipku a ta nám pomůže určit směr a vydáváme se na divočáckou šipkovanou. Selátka jsou schovaná v lese, asi měla hlad a šla si hledat k něco k jídlo. Všichni jsou rádi, že jsme je našli, ale nejvíc jejich maminka bachyně.

Když se vrátíme zpět, přemýšlíme nad tím, zda mají zvířátka kočárek nebo školu? Hrajeme si ještě chvilku s namalovanými zvířátky. Potom však přicházejí ještě opozdilci a tak se vítáme s nově příchozími dětmi a maminkami. Hra se stává zcela volnou. Část dětí je na odpočívadle, část dětí v lesíku a část na písku. Potom odcházíme na oběd. Uvnitř si děti po jídle staví dům, potom malujeme obrázky se zvířátky, kterými si vyzdobíme krásně uklizenou předsíň.


 

Facebook